Západočeské baroko

Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce

Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, nám. Míru, 339 01 Klatovy

Vznik mohutného kostela při jihozápadním nároží náměstí Míru v Klatovech je spjat s jezuitským řádem, který ho nechal vystavět po roce 1656.

Barokní lékárna U Bílého jednorožce

Barokní lékárna U Bílého jednorožce, nám. Míru 149, 339 01 Klatovy

Na náměstí Míru v Klatovech můžete navštívit unikátní interiér barokní lékárny s ukázkami zbytků původních léčiv, starých lékárenských nástrojů i léčebných metod.

Barokní most v Bělé nad Radbuzou

Bělá nad Radbuzou
49.590484, 12.717486

Barokní most v Bělé nad Radbuzou byl postaven z intence kněžny Metternichové zřejmě v letech 1723 – 1725 podle vzoru pražského Karlova mostu.

Klášter Chotěšov

Klášter Chotěšov,
Plzeňská 1, 332 14 Chotěšov

Klášter Chotěšov je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově v okrese Plzeň-jih, který byl ve 13. století založen na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou.

Klášter Kladruby

Klášter Kladruby
Pozorka 1, 349 61 Kladruby

Kladrubský opat Maurus Finzguth (1701–1729) dal přestavět v duchu gotizujícího baroka podle plánů Jana Blažeje Santiniho v letech 1713–1726 klášterní chrám.

Jedinečným centrem barokní architektury Plzeňska je cisterciácký klášter v Plasích, v němž se setkaly výjimečné osobnosti barokní kultury a architektury jako byl Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini a Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kostel sv. Víta v Dobřanech

Kostel svatého Víta, Dobřany

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1259, kdy tu měly klášter Bílé sestry sv. Máří Magdaleny řádu augustiniánského.

Mariánská Týnice

Mariánský Týnec 3, 331 41 Kralovice

Mariánská Týnice, kdysi slavné poutní místo v západních Čechách, byla založena cisterciáckým klášterem v Plasích. Svoji dnešní podobu získala v první polovině 18. století.

Zámek Manětín

Zámek Manětín

Dnešní barokní podobě panského sídla předcházela středověká tvrz, situovaná v severozápadním nároží dnešního objektu. Hrobčičtí, kteří manětínské panství získali od Švamberků v roce 1560, na rozdíl od předchozích vlastníků v Manětíně i sídlili.